Euro.cz
Češi chtějí v důchodu miliony. Stát jim je ale dát nemůže a sami si dostatečnou finanční rezervu nevytvářejí
23. 3. 2026
Dana Halušková pro Euro.cz
Většina Čechů si uvědomuje, že v budoucnu státní důchod na udržení životní úrovně stačit nebude. Přesto se na stáří systematicky zajišťuje jen menší část populace a představy o potřebných částkách mnohdy neodpovídají realitě. Šestimístné cifry vypadají na první pohled astronomicky, ale vzhledem k inflaci a prodlužující se délce života nemusí být dostačující.
Pouze tři z deseti Čechů věří, že jim státní důchod zajistí důstojné stáří. Skepticismus vůči veřejnému systému přitom v posledních letech roste zejména mezi mladšími generacemi, které stále častěji počítají s tím, že se budou muset spoléhat zejména samy na sebe. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM/MARK pro investiční společnost Amundi.
Paradoxem však zůstává, že i přes nízkou důvěru ve stát spousta lidí vlastní přípravu na penzi odkládá nebo ji řeší velmi omezeně. A nad rámec povinného systému si spoří pouze zhruba třetina populace. Rozpor mezi očekáváním a vlastní aktivitou tak výrazně ohrožuje budoucí životní úroveň českých seniorů.
Milion jako symbolická částka
Představy Čechů o finanční rezervě na stáří jsou podle zmíněného průzkumu poměrně střídmé. Třicet procent respondentů by bylo spokojeno s úsporami ve výši jednoho milionu korun. Taková částka by ale při dvacetiletém důchodu znamenala rentu jen přibližně 4 200 korun měsíčně.
Na první pohled může jít o vítané přilepšení ke státní penzi, ekonomická realita je ale složitější. Odborníci upozorňují, že lidé často podceňují nárůst cen i dobu, kterou v důchodu stráví. „Průměrný věk dožití českých žen se nyní pohybuje kolem 82 let. Pokud tedy v současnosti odcházejí do penze a přály by si měsíčně ke státnímu důchodu přilepšit o pět tisíc, měly by mít k dispozici zhruba jeden a čtvrt milionu navíc," říká pro Euro.cz generální ředitelka společnosti Direct Fondee Laureen Höllge.
Taková je ale situace dnes, takže člověk, který půjde do důchodu třeba za 30 let, bude vlivem inflace potřebovat klidně dvojnásobek nebo ještě víc, neboť důchody se sníží a délka dožití se naopak bude zvyšovat. Budoucí potřeby seniorů navíc nemusí růst jen kvůli cenám samotným. „Málokdo si také uvědomuje, že za 30 let už třeba vůbec nemusí být zdravotní péče hrazena z veřejného zdravotního pojištění," dodává Höllge.
Nedůvěra ve stát roste, vlastní aktivita tomu neodpovídá
Zajímavý trend ukazují i další data o očekáváních Čechů. Podle šetření společnosti Portu se na státní důchod plně spoléhá pouze malé procento lidí v produktivním věku. Většina naopak naději v to, že se o ně stát ve stáří postará, již ztratila.
„Podle našeho posledního průzkumu z prosince 2025 se na státní důchod plně spoléhají jen čtyři procenta Čechů ve věku 18–60 let. Průměrný starobní důchod má přitom v roce 2026 dosáhnout po valorizaci asi 21 800 korun měsíčně, což pro zachování životní úrovně ve stáří samo o sobě stačit nemusí," vypočítává zakladatel Portu Radim Krejčí.
Navzdory právě řečenému mnoho domácností stále volí konzervativní způsoby ukládání peněz, jako jsou spořicí účty nebo stavební spoření. Ty sice působí bezpečně, ale jejich výnosy dlouhodobě nepřekonávají inflaci. Ve výsledku tedy lidé o své úspory reálně přicházejí.
Pomoci může DIP
Zatímco obyvatelé západních zemí považují investování za běžnou součást přípravy na důchod už řadu let, v Česku se tento přístup prosazuje pomaleji. „Nejenom, že většina seniorů dnes nemá jiný příjem než státní důchod, ale častokrát ani ti, kteří se na penzi připravovali po vlastní ose, nezvolili ideální způsob," popisuje Höllge jeden z hlavních problémů.
Zásadním faktorem je přitom časový horizont, protože dlouhodobé investování umožňuje využít efekt složeného úročení, kdy výnosy postupně generují další výnosy. I relativně malé částky tedy mohou během desítek let dosáhnout výrazně vyšších hodnot. Ostatně, také samotný stát se v poslední době snaží motivovat lidi k aktivnější přípravě na stáří prostřednictvím svého dlouhodobého investičního produktu (DIP), který kombinuje investování s daňovým zvýhodněním.
„Stát před více než dvěma lety spustil DIP jako moderní alternativu zajištění na stáří, s daňovým zvýhodněním a možností příspěvků zaměstnavatele. Chtěl tak motivovat lidi k dlouhodobému, odvážnějšímu spoření na stáří a nabídnout alternativu ke klasickému penzijku," doplňuje Krejčí.
Zájem o tento produkt postupně roste a podle dat Asociace pro kapitálový trh ho už využívají stovky tisíc lidí. Ani nový nástroj ale sám o sobě problém neřeší – rozhodující zůstává pravidelnost a délka investování.
Majetek v polovině ceny bytu?
Nutno říct a zdůraznit, že ideální částka na důchod neexistuje. Záleží na věku, příjmech i očekávané délce penze. Analytik OVB Allfinanz Vojtěch Šmajer nicméně zmiňuje, že základem je realistická představa o budoucích potřebách a životním stylu.
„Například 35letý člověk, který chce v 65 letech odejít do důchodu a po dobu 15 let čerpat ze svých uspořených peněz ke státnímu důchodu 25 tisíc měsíčně, by za předpokládaného zhodnocení akciových trhů 7,5 procenta ročně měl nyní začít měsíčně investovat cca 4 500 korun," uvádí Krejčí.
Obecně platí, že pro udržení životní úrovně je nutné mít v důchodu k dispozici přibližně 70 až 80 procent předchozího čistého příjmu. „Čím dříve začnete, tím méně je nutné investovat. Ale bez včasného a dlouhodobého investování bude propad životní úrovně ve stáří na polovinu vašeho příjmu nevyhnutelný," uzavírá Šmajer.