Když se podíváme, jak mají dnešní mladí od předchozích generací rozdané karty, zjištěné postoje a chování mladých dávají smysl. Drahé bydlení, nejistý start kariéry, kterou může značně ztížit stále šikovnější AI, a hlavně neúprosná demografie tuzemské společnosti, která bude mladým házet pod nohy čím dál více klacků.

Česká populace stárne a mladí vnímají, že stát upřednostňuje ekonomické zájmy dříve narozené části společnosti. A rozhodně jim neušlo, že pokud se do země nepřistěhuje významnější počet cizinců, bude se při současné rekordně nízké porodnosti převaha seniorů v budoucích desetiletích pouze zvyšovat.

Nejenže je proto krajně nepravděpodobné, že stát bude schopen dnešním dvacátníkům dopřát důchody v obdobné hodnotě, jako je tomu dnes, ale stárnoucí Česko jim pravděpodobně ekonomicky přitíží ještě v průběhu jejich nejproduktivnějších let. Protože kdo jiný bobtnající důchodový účet zaplatí?

Příčina však zřejmě nespočívá pouze a jen v demografii, ale zkrátka v tom, jak současné důchody fungují a jak se seniorům ekonomicky daří. Z průzkumu mezi seniory, který jsme realizovali před pár lety, víme, že většina seniorů je finančně odkázaná pouze na státem vyplácený starobní důchod, s jehož výší nejsou tři ze čtyř seniorů spokojení. Dvě třetiny respondentů uvedly, že s odchodem do důchodu se jejich životní úroveň po finanční stránce zhoršila.

Důchody přitom představují asi 30 % všech státních výdajů. Jde o největší výdajovou položku státního rozpočtu. Peníze vybrané od ekonomicky aktivních občanů navíc na důchody nestačí a stát se kvůli penzím zadlužuje. Přestože se penze valorizují a občas i nad rámec toho zvyšují, žít jen ze státního důchodu stále znamená žít spíše skromně.

Prapůvodcem stále zapeklitějšího problému je tedy průběžný důchodový systém. Z pohledu státního rozpočtu a mladších generací je příliš štědrý, ale zase ne tak moc, aby si staří jaksepatří užívali a zbytek společnosti v nich viděl aktivní součást společnosti a trhu. Opak je pravdou. Často i několik set k dobru může hrát v jejich rozpočtu podstatnou roli. Populističtí politici tak mohou relativně snadno ovlivňovat voličskou skupinu, která má a bude mít největší slovo.

Česko potřebuje jako sůl seniory nezávislé na průběžném důchodovém systému, kteří budou mít prostředky, aby si mohli život užívat a ukazovat, že včasná a systematická příprava na penzi se vyplácí.

Dnešní mladí to, zdá se, pod tíhou okolností pochopili. A je potřeba je v tom co nejvíce podporovat. Určité kroky se v tomto směru podnikají – například právě připravovaná reforma dobrovolného penzijního spoření, která má mimo jiné zvýšit státní příspěvky mladým do 30 let. Jde sice o pozitivní změnu, představuje však zatím spíš jen jeden krůček, který sám o sobě stačit nebude.

Poplatky, či výnos? Z dění kolem penzijka to vypadá, že oboje možné není. Nebo ano?

Nabízí se třeba zavést také automatický bonus do startu penzijka, jakmile člověk nastoupí do první práce. Existují státy, kde zaměstnavatelé rovnou s první výplatou zaměstnance registrují do dobrovolného spoření na penzi. Co nejsnadnější začátek spoření a také motivace začít spořit hned zkraje produktivního života, může být velmi efektivním opatřením.

Napadá mě také například vylepšení podmínek dlouhodobého investičního produktu (DIP), který v roce 2024 vznikl v rámci třetího důchodového pilíře jako jeho flexibilnější a častokrát i výhodnější alternativa k penzijku. Po jeho vzoru se nabízí například odpuštění daně z přidané hodnoty z poplatků za správu účtů v režimu DIP, což střadatelům zajistí více peněz na účtech. Je také potřeba zaměstnavatele přesvědčit, aby vedle penzijka nabízeli příspěvky také na DIP, což častokrát čistě z pasivity odmítají.

Práce je potřeba odvést násobně víc a musí jít o promyšlené koncepční změny celého důchodového systému. Je každopádně jasné, že budoucí české důchody se dlouhodobě neobejdou bez kapitálového financování a že je v zájmu státu podporovat dynamické investování lidí, které běží také po vlastní ose.

Je CEO investiční platformy Direct Fondee, v jejímž vedení byla už v začátcích firmy mezi lety 2022–2024. Mezitím se věnovala rozvoji aplikace pro podporu matek Mamio.

Vystudovala Yale-NUS College v Singapuru a Central European University. Řadu let v zahraničí také pracovala, například pro poradenskou společnost BCG (Boston Consulting Group).

Dlouhodobě se zasazuje o zlepšování finančního zdraví českých žen.