Peníze.cz
Skoro všichni čeští rodiče odkládají dětem do dospělosti peníze. Jak se na nich za 18 let podepíše inflace?
1. října 2026
Narození dítěte je zlomovým bodem nejen pro osobní život, ale také pro hospodaření a spoření. Podle průzkumu, který pro investiční platformu Direct Fondee zprostředkovala agentura Ipsos, pro nezaopatřené děti peníze odkládá až 85 % rodičů. Nejčastěji s tím začínají právě před či nedlouho po jejich narození. Značná část rodičů nicméně jen stanoví cílovou částku na spořicím účtu či stavebním spoření a o víc se nestarají. Ve výsledku tak ratolest dostane míň, než by jeden předpokládal.
Českým rodičům nelze vytknout, že by nemysleli na finanční budoucnost svých dětí – peníze či majetek pro ně neodkládá jen 6 % tuzemských rodičů nezaopatřených dětí. Podle průzkumu pro investiční společnost Direct Fondee dokonce spoří i ti rodiče, jimž v dětství nikdo nespořil. V naprosté většině případů (76 %) začínají peníze potomkovi odkládat už v prvních pěti letech jeho či jejího života, 43 % dokonce v prvním roce nebo ještě před narozením.
Nejvíce, skoro čtvrtina (23 %) střádajících rodičů, má cílovou částku mezi 250 a 500 tisíci korunami, přibližně pětina (21 %) mezi 100 a 250 tisíci korunami. Naopak k milionu cílí 17 % rodičů, přes milion 6 % rodičů a více než dva miliony už jen jednotky procent dotázaných.
Pár procent každý rok není málo
„Rodiče dnes velmi zodpovědně myslí na budoucnost svých dětí. Problém ale je, že málo z nich bere v potaz inflaci, která může být většinu času jen nenápadných pár procent, jenže v horizontu patnácti nebo osmnácti let dokáže v součtu shromažďované peníze značně znehodnotit,“ říká CEO Direct Fondee Laureen Höllge.
Jen v uplynulých 18 letech dosahuje kumulovaná inflace i kvůli extrémním rokům 2022 a 2023 přes 81 %. Milion našpořený v roce 2008 tak dnes má reálnou hodnotu jen kolem 550 000. Jinými slovy, pokud si dnes někdo vytyčil cíl pro dítě našpořit 1 milion korun v průběhu příštích 18 let, při předpokládané průměrné 2,5% inflaci si za něj v roce 2044 potomek koupí tolik, co dneska za necelých 650 tisíc.
Kolik co zhruba stojí a bude stát za 18 let při průměrné 2,5% inflaci?
| Cíl | Kolik je potřeba dnes | Kolik bude potřeba za 18 let |
|---|---|---|
| Základ na hypotéku | 1 000 000 Kč | 1 560 000 Kč |
| Studium v zahraničí | 600 000 Kč | 940 000 Kč |
| První auto | 200 000 Kč | 310 000 Kč |
| Rok cestování (gap year) | 300 000 Kč | 470 000 Kč |
| Finanční rezerva do začátku | 400 000 Kč | 625 000 Kč |
Částky jsou orientační.
Takový dopad má inflace na hotovost či běžné bankovní účty, které pro spoření pro děti primárně využívá jen 4 % dotázaných rodičů. Největší část (29 %) pro děti peníze odkládá na spořicí účty, jejichž úročení negativní vliv inflace zmírní, ale jen zčásti, v dlouhodobém měřítku nejčastěji o třetinu až polovinu. Podobný výsledek má i stavební spoření, které je druhým nejoblíbenějším místem spoření pro děti (21 %).
Řešení? Připlatit si, nebo zkusit inflaci porazit
„Cesty, jak situaci řešit, jsou dvě,“ říká Höllge. „Ta pracnější spočívá ve zvyšování cílové částky a odkládané částky adekvátně k tomu, jak se cenová hladina v čase mění. Pracnější je to proto, že to, co inflace ukousne, dorovnávám dalšími penězi ze svého,“ vysvětluje.
Podle průzkumu to určitá část rodičů dělá. Necelá čtvrtina (23 %) jich v posledních letech zvýšila částku, kterou dětem na spoření posílají. Ve zhruba třetině případů (34 %) jako důvod uvádějí právě inflaci a zdražování. Skoro dvě třetiny (64 %) jich ale částky nijak neupravily.
„Druhou možností je pro děti investovat, spíše než spořit. Při dlouhém investičním horizontu pravidelné investování výrazně pozitivně ovlivňuje výslednou částku a dokáže inflaci překonat. Například modelová investice 1 500 Kč měsíčně po dobu 18 let by v diverzifikovaném akciovém ETF fondu při průměrném ročním zhodnocení 8 % dosáhla zhruba 730 tisíc korun. Tedy klidně i dvojnásobek toho, co bych měla za stejnou dobu na spořicím účtu či stavebku,“ odhaduje Höllge s tím, že výsledek může být ještě lepší, pokud člověk v průběhu času částky také navyšuje adekvátně k inflaci.
Cestou investic do ETF či podílových fondů jde zatím menšina z dotázaných rodičů, asi 15 %. Dalších 5 % pro děti investuje do akcií, 2 % do nemovitostí, 2 % do zlata a 2 % do státních či firemních dluhopisů. Asi 6 % rodičů dokonce pro děti primárně spoří na důchodovém penzijním spoření.
Budou dětské investiční účty nové stavebko?
„V součtu tak skupina, která sází primárně na investice, není malá. A v čase roste,“ podotýká Höllge. Očividné je to podle ní například na klesající popularitě stavebního spoření. Kdysi jeden z nejoblíbenějších produktů využívaných jako spoření pro děti v posledních letech sjednává rekordně nízký počet lidí. Dle souhrnných dat Ministerstva financí jde o nejslabší čísla za uplynulých více než 20 let.
„Mezi našimi majiteli dětských investičních účtů jsme zjišťovali, zda měli od rodiny stavební spoření, a byl to případ asi dvou třetin z nich. To samé ale pro své děti teď dělá jen zlomek z nich. Od té tradice stavebka pro děti zkrátka dnešní rodiče upouštějí ve prospěch investic, které mají nižší poplatky a hlavně mají potenciál peníze reálně zhodnotit,“ uzavírá Höllge.