Vogue CS
Nástroj emancipace
20. 10. 2026
Investovat neznamená mít všechno promyšlené do posledního detailu ani čekat na chvíli, kdy budeme mít peněz nazbyt. Laureen Höllge a Lenka Nekvapilová z Direct Investments mluví o tom, proč je důležité začít, jak si prostřednictvím investic budovat vlastní svobodu a proč dobrý vztah k penězům stojí především na porozumění, důvěře a čase.
Investování dávno není výsadou těch, kteří mají na účtu miliony. Přesto se mu spousta lidí stále vyhýbá. Co nám nejčastěji brání začít? Nedostatek peněz, obavy z rizika, nebo prostě pocit, že financím dostatečně nerozumíme?
Laureen Höllge: Je to kombinace, ale silnou bariérou bývá právě pocit, že investování dostatečně nerozumím. Je pochopitelné, že se lidé nechtějí pouštět do něčeho, co neznají. Zároveň se ale mění pohled na investování: není jen pro lidi s velkým kapitálem. Smysl může mít i pár stovek měsíčně a chybou může být čekat, až budu mít víc peněz nebo budu „vědět všechno“.
Lenka Nekvapilová: Souhlasím. Sama jsem začala investovat už na škole a byly to opravdu stokoruny. Nejdůležitější bylo vytvořit si návyk. Na začátku nemusíme všechno znát – přehled získáváme postupně. Důležité je rozumět tomu, proč investuji, jaké riziko podstupuji a co od svých peněz očekávám.
Fondee otevírá cestu k investování i lidem, kteří s ním dosud nemají žádnou zkušenost. Jak vlastně funguje, komu je určeno a co všechno člověk potřebuje vědět, než se rozhodne investovat své první peníze?
L. H.: Direct Fondee stavíme na jednoduchosti a srozumitelnosti. Pomocí online dotazníku poznáme klientovu situaci a očekávání a podle toho mu sestavíme portfolio, od konzervativnějšího po dynamičtější. Vše vysvětlujeme otevřeně a bez složitostí. Nikdo se nemusí bát, že by šlápnul vedle. Jednoduchost Direct Fondee přitom oceňují i lidé, kteří už mají s investováním zkušenosti. Za posledních deset let dosáhl průměrný roční výnos našeho odvážného portfolia až 11,7 %, což je zkušenost, která oslovuje i investory, kteří už své peníze zhodnocovali jinými způsoby.
Direct Investments nabízí vedle ETF také vlastní aktivně spravované fondy a služby pro klienty s větším majetkem. V čem se jednotlivé možnosti liší, pro koho jsou určené a proč podle vás nemá smysl stavět aktivní a pasivní investování proti sobě?
L. N.: Jsou to různé nástroje pro různé potřeby. ETF typicky kopírují určitý index nebo trh a jejich výhodou je jednoduchost a přirozená diverzifikace. U aktivně spravovaných fondů portfolio manažeři rozhodují o strategii a výběru aktiv s cílem trh překonat. U klientů s větším majetkem pak přichází wealth management, který řeší celkové uspořádání majetku podle cílů klienta. Aktivní a pasivní investování nejsou soupeři – dobře poskládané portfolio může využívat obojí.
Za více než dvacet let ve finančním světě jste měla příležitost sledovat, jak se mění vztah lidí k penězům. Co dnes klienti od investiční společnosti očekávají? Zajímají se více o výnos, bezpečí, nebo třeba o to, kam jejich peníze skutečně putují?
L. N.: Jsem ráda, že výnos už není jediným měřítkem „správné investice“. Klienti se více ptají, kdo za fondem stojí, do čeho peníze směřují a jaké riziko podstupují. Pořád ale slyším: „Já věřím vám, stejně tomu nerozumím.“ A právě tehdy je potřeba se zastavit. Důvěra je důležitá, ale neměla by nahrazovat porozumění. Klient nemusí být investiční expert, měl by ale vědět, co se s jeho penězi děje a jaká rizika přijímá.
Ženy se během života často ocitají v situacích, kdy musejí vlastní kariéru a příjmy načas upozadit. Proč je právě pro ně tak důležité myslet na investování na důchod? A jaký nejmenší krok může udělat žena, která má pocit, že jí na konci měsíce na investice už nic nezbývá?
L. H.: Ženy častěji přerušují kariéru kvůli péči o děti, což se může promítnout do příjmů i budoucího důchodu. Vlastní finanční rezerva znamená větší svobodu dřív než jen v penzi – třeba když se žena potřebuje rozhodovat nezávisle na partnerovi. Proto má smysl začít co nejdřív, klidně malou částkou. Čas je zásadní: čím dříve začneme, tím menší pravidelná částka může být potřeba k dosažení dlouhodobého cíle. Například 1 200 korun měsíčně od dvaceti let při průměrném zhodnocení přes 7 % ročně může do důchodu vytvořit kolem tří milionů korun. Při stejném cíli by od čtyřiceti bylo potřeba více než 5 500 korun měsíčně a od padesáti už přes 17 000 korun.
Rodiče často přemýšlejí, co všechno by chtěli svým dětem do života předat. Vedle vzdělání a zkušeností jim ale mohou dát také finanční náskok. Jak fungují dětské investiční účty a v čem může být pravidelné investování zajímavější než tradiční spoření?
L. H.: Rodiče dětem peníze odkládají velmi často, většinou ale na spořicí účet nebo stavební spoření. Při horizontu kolem osmnácti let může investování nabídnout vyšší potenciál zhodnocení. Dětský investiční účet Direct Fondee má navíc výhodu, že dítě může vývoj svého konta sledovat a postupně vidět, jak dlouhodobé investování funguje. Rodiče mu tak nepředávají jen peníze, ale i zkušenost.
Investování je z velké části také otázkou důvěry. S jakými obavami za vámi klienti nejčastěji přicházejí? A co by dnes měla dobrá investiční společnost nabídnout vedle samotných produktů, aby se na ni lidé mohli s důvěrou obracet i za deset nebo dvacet let?
L. N.: Lidé chtějí vědět, že na rozhodování nejsou sami a že se mají na koho obrátit, když se situace změní nebo si nejsou jistí. Transparentnost je dnes základ. Dlouhodobá důvěra vzniká, když se o klienta zajímáte i poté, co investoval – rozumíte jeho situaci, dokážete věci vysvětlit a jste s ním i v méně příjemných chvílích. Investice může trvat dvacet let, stejně dlouhodobý by měl být i vzájemný vztah.
Vedle financí se věnujete také první pomoci a vzdělávání lidí, kteří dokážou zasáhnout v krizové situaci. Co vás přivedlo právě k této činnosti? A co mají podle vás společného okamžiky, kdy jde o lidské zdraví, s rozhodováním o penězích?
L. N.: Byla jsem svědkem vážné dopravní nehody. Absolvovala jsem sice kurz první pomoci, ale ve chvíli, kdy přede mnou ležela těžce zraněná dívka, jsem zjistila, že teorie a skutečný stres jsou dvě jiné věci. Ta zkušenost mě přivedla k pravidelnému tréninku první pomoci a později i ke kurzům pro First Respondery. Paralela s financemi je pro mě silná. V krizové situaci se nejdřív snažím zastavit, nadechnout a teprve potom jednat. Podobně je to s penězi. Když přijde propad trhu nebo nečekaná životní změna, nejhorší rozhodnutí často děláme ve stresu. Připravenost neznamená, že předvídáme všechno. Znamená, že máme základ, o který se můžeme opřít, a dokážeme zachovat klid.
V souvislosti s investováním se často mluví o připravenosti na budoucnost. Ta ale může mít mnoho podob – od finanční rezervy přes péči o zdraví až po schopnost poradit si v nečekané situaci. Co znamená být připravená pro každou z vás osobně? A co bychom podle vás neměli odkládat na zítřek?
L. H.: Pro mě je připravenost spojená s finanční nezávislostí. S vědomím, že mě životní změna finančně jen tak nevykolejí a že mám prostředky řešit ji svobodně po svém. Proto bych neodkládala začátek investování.
L. N.: Pro mě připravenost neznamená mít všechno pod kontrolou – to ani nejde. Znamená mít základ, o který se můžu opřít, když přijde krize nebo naopak příležitost. Sama jsem význam finanční rezervy naplno pochopila, když jsem zůstala sama se synem. Neodkládala bych proto péči o vlastní svobodu – finanční, fyzickou ani psychickou.
Zdroj: Vogue CS (Vogue Project)