Akcie nebo dluhopis? Jak vybrat, co pro vaše peníze dává větší smysl

Když investujete do akcií nějaké firmy, vlastně si jí kousek koupíte. Pokud jde o opravdu velký kus, budete moci ovlivňovat další směřování firmy. Formovat strategii nebo hlasovat o důležitých rozhodnutích.

Ať už je ale váš podíl jakkoliv velký, platí, že hodnota vašich akcií se mění (nejen) podle toho, jak se firmě daří. Podnikání šlape? Pak se firma může rozhodnout akcionářům ze zisku vyplácet dividendy, a vy tak za každou akcii, kterou vlastníte, dostanete určitou částku – třeba jednou ročně. 

Pokud si koupíte korporátní dluhopis, znamená to, že jste firmě půjčili peníze. Třeba na její další rozvoj, vývoj nového produktu nebo expanzi. Za to se firma zavazuje vyplácet vám pravidelně úrok (tzv. kupon), a po splatnosti vám celou investovanou částku vrátit. A tím jste si kvit.

Informace v tabulce platí většinou, ale ne ve 100 % případů. O některých výjimkách se dočtete dál.

Tip: Zajímá vás větší detail? Přečtěte si našeho kompletního průvodce dluhopisy nebo základy investování do akcií.

Popsali jsme situaci, kdy jde všechno jako po másle. Firmě se daří, vyplácí dividendy a pravidelně posílá kupony. Jenže ne všechny firmy uspějí a investice nikdy není se zárukou. Obvykle platí, že čím vyšší míra rizika, tím vyšší může být zisk. Ale nemusí.

Ceny akcií běžně kolísají. Podle různých okolností to může být i o desítky procent během dnů. A není to jen finanční situací konkrétní firmy, ale také politickou a ekonomickou situací.

Příkladem může být vyhlášení cel v únoru 2025, kterým americký prezident Donald Trump způsobil na trzích obrovský rozruch, nebo geopolitické napětí a panika v technologickém sektoru v březnu 2026. Akcie velkou rychlostí klesaly a někteří investoři je v panice prodávali. A prodělali. 

Oproti tomu dluhopisy bývají stabilnější, podmínky jsou totiž při emisích s fixním kuponem stanoveny předem. Výkyvy trhu se vás tak jako držitele dluhopisu tolik nedotýkají. Samozřejmě za předpokladu, že dluhopis držíte do splatnosti, a že si pro svoji investici vyberete vhodného emitenta.

Chcete mít jistotu, že si vybíráte důvěryhodnou firmu? Přečtěte si, jak zhodnotit korporátní dluhopis krok za krokem.

Finanční trh má ale spoustu výjimek, a tak se i investice, které se běžně považují za ty konzervativnější, můžou ukázat jako vysoce rizikové.

Dobrým příkladem jsou řecké státní dluhopisy. V roce 2012 Řecko přestalo být schopné splácet. Jedním z řešení byla výměna vydaných dluhopisů za nové s nižší hodnotou. Investoři tak přišli o víc než 50 % své původní investice.

Pokud dojde k extrémní situaci a společnost zbankrotuje, kdo má větší šanci dostat se ke svým penězům? Akcionář nebo držitel dluhopisu?

Zbývající hodnota firmy se dřív dělí mezi věřitele, tedy držitele dluhopisů nebo ty, kteří jí půjčili jinou formou úvěru. Teprve to, co zbyde, se dostane k akcionářům. Často na ně ale nezbyde vůbec nic, protože v době bankrotu je hodnota společnosti na minimu. Z tohoto důvodu je akcie rizikovější než dluhopis.

Když je na tom ale společnost naopak dobře, zvyšují se jí tržby a ziskovost, nebo se to klidně zatím jen očekává, jde její hodnota nahoru – a s tím i cena jejích akcií. Ti, kteří investovali do dluhopisu, ale pořád dostávají svůj pevně stanovený kupon.

V případě dluhopisů je vždycky dobrým signálem, pokud je emise zajištěná. Majetkem, pohledávkami, nebo třeba akciemi. V takovém případě má držitel dluhopisu větší šanci, že se dostane alespoň k části investovaných peněz. 

Ale ani všichni držitelé dluhopisů si nejsou z hlediska vyplácení rovni – pokud v podmínkách emise najdete, že držíte seniorní dluhopis, můžete si gratulovat, budete při vyplácení první na řadě. Pokud je ale váš dluhopis juniorní nebo podřízený, dostane se na vás později.

Pokud nás čtete pravidelně, asi vás nepřekvapí, že naše hlavní rada je diverzifikce. U investic se zkrátka sázka všech úspor na srdcovou sedmu nevyplácí. Čím lépe rizika rozložíte, tím méně se vás dotknou případné problémy.

Akcie a dluhopisy se v různých ekonomických situacích chovají odlišně, i když to tak nemusí být vždy. Typicky, když akcie padají, dluhopisy často hodnotu drží, nebo dokonce rostou.

To se dobře ukázalo například za covidové pandemie, kdy ceny akcií klesaly a Česká národní banka ve snaze podpořit ekonomiku snížila úrokové sazby. Nové emise dluhopisů se kvůli tomu vydávaly s nižším kuponem, a tak ceny těch původních narostly. Při hlubokých krizích, jako byla například ta v roce 2008, zasáhne ale panika celý trh, a mohou klesat ceny akcií i dluhopisů zároveň.

Funguje to ale i naopak – když se ekonomice daří a ceny akcií rostou, dluhopisy jim výnosem obvykle nemůžou konkurovat.